Dubaj z mnoha úhlů pohledu (projekt osobní průvodce)

Pro cestu do Dubaje jsem oslovila mladou cestovatelku Ing.Janu Šrámkovou, a to z mnoha důvodů. Jeden z důvodů byla velká finanční úspora za náklady na tuto cestu a pak hlavně to, že jsem tuto zemi chtěla poznat ne jen z hotelů a pláží, ale chtěla jsem poznat jejich kulturu a běžný život. Další důvod byl ten, že  neumím anglicky a neznám tamější zvyky. Jelikož už tuto zemi slečna Jana  několikrát navštívila, znala jejich zvyky a věděla, co stojí za to shlédnout,  tak jsem ji oslovila, aby mi dělala osobního průvodce touto zemí.
Vše probíhalo následovně: určili jsme dobu pobytu, slečna Jana zajistila  letenky, vízum a ubytování. Celý pobyt jsem zvolila na 2,5 týdne. To, co jsem viděla a zažila, bych s cestovkou, která dělá kratší pobyly, neviděla, ale hlavně nezaplatila. Bylo tam tolik zajímavostí, že kdybych tam byla kratší dobu, nestačila bych se sama ani zorientovat.
Nebudu popisovat rozdíly mezi cestovkou a touto mojí cestou se slečnou Janou. Bylo to nesrovnatelné. Tyto služby vám totiž žádná cestovka nenabídne.
Z hotelu jsme vyšly ráno  a vracely se někdy až k večeru – za den jsme  byly schopné zvládnout několik akcí. Jezdily jsme taxíkem nebo metrem přes  nádherná nákupní centra k plážím. Při zakoupení permanentky na metro jsme byly velmi mobilní, a tak jsme nemusely trávit pobyt na jednom místě, ale mohly jsme  poznávat celou Dubaj. Každý den jsme byly na plážích a procházely jsme se po klimatizovaných nákupních centrech, kde se nacházela zasněžená sjezdovka, kluziště a největší akvárium se žraloky. Navštívily jsme nejvyšší budovu na světě s překrásným výhledem na palmový ostrov. Při cestě na typické tržiště jsme navštívily museum a pak jsme se plavily lodičkou přes záliv. Večer jsme jezdily k centru, kde hrála nejúžasnější a opět největší fontána na světě. Vše jsme dělaly hekticky podle toho, na co jsem se v ten den cítila a měla náladu.
Jeden z nejhezčích zážitků byl výlet do pouště, kde jsme se svezly na  velbloudech, jezdily jsme teréňákama po dunách při západu slunce a večer v  poušti při svitu měsíce a hvězd sledovaly břišní tanečnice. To vše slečna Jana  zařídila v den, kdy jsme se pro toto dobrodružství rozhodly – zvedla telefon a  bylo vše zařízeno – přijeli pro nás až k hotelu. Překvapilo mě i to, že slečna Jana zjistila, kde se dá jít na večerní program s tancem. Pro ni nebylo nic žádný problém.
Největší překvapení pro mě bylo to, že tuto zem všude uvádí jako velmi  drahou destinaci, ale zjistila jsem, že se slečnou Janou to zvládnete i za pakatel. Nejdražší je letenka a ubytování. Jídlo je tam skoro levnější než u  nás, pokud se rozhodnete nejíst v luxusních restauracích. Také doprava je levná a my jsme za celý pobyt metrem utratily míň, než  kdybychom jezdily u nás MHD. Byly jsme na jídle i v bufetu mezi místními  obyvateli. Sama bych si asi netroufla, ale s Janou to bylo vše takové  samozřejmé. Jídlo levné, obsluha velmi pozorná a uctivá. S Janou jsem se nebála  vmísit mezi domorodce na tržišti, jít do klubu na diskotéku nebo jet do pouště. Na tuto dovolenou díky slečně Janě nikdy nezapomenu, protože to, co jsem díky ní viděla, bych s  cestovkou nezažila.
Dáša, 56 let